Leden 2016

Přijímačky, aneb návrat do Ovy.

31. ledna 2016 v 13:26 Blah blah blah
Ugh, teď jsem si všimla, že jsem za rok 2015 napsala jenom 3 články... Stane se :DD
Hned taková rychlá informačka: Můj milý Teďoušek mi dal předsevzetí, že musím napsat alespoň jeden článek za měsíc... Asi se u tohohle hodně pobavíte, jelikož hned první měsíc jsem to málem nestihla lol. (Lenost je svině.) A tak pokud na ono předsevzetí po pár měsících nezapomenu, budete tady mít každý měsíc článek. (Twl do čeho jsem se to zas namočila e_e.)
Popravdě, tenhle článek bych nejspíše napsala, i kdyby mi to nebylo přikázáno, protože jsem konečně po sto letech zase našla téma, o kterém bych mohla psát. (Proč já ten blog ještě vůbec mám tyjo.) A asi to nebude žádné překvapení, protože si lidé většinou přečtou název článku, takže... Má vůbec smysl to tu psát? :D Mimochodem, kdybyste si mysleli, že jsem na nějakým matroši nebo tak něco, tak nope, nejsem xD Akorát je mi celkem dost špatně a mozek mi jaksi nepracuje. Takže sorry, pokud tento článek vůbec nedává smysl. (A na gramatiku už vůbec nehleďtě.)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Abych teda nějak pořádně začala:
O umělecký škole jsem nikdy nepřemýšlela a do té doby, než jsem objevila naši partu ACT a ponořila se více do tohoto virtuálního světa, jsem se o kreslení vůbec nezajímala. Samozřejmě jsem jako každé mále dítě čmárala na kusy papíru a vymýšlela jsem si k tomu různé příběhy, (Nebo jsem to dělala snad jenom já? :D) ale nikdy bych si nemyslela, že bych se tomu nějak začala věnovat, a už vůbec ne, že bych se tím snad živila. (Vždyť do svých 12 let jsem ani nevěděla, jak se stínuje lol.) Jenže pak jsem se o kreslení začala zajímat víc a v 7. třídě jsem nastoupila na ZUŠ ve Frýdku-Místku. Tam mne naučili hodně užitečných věcí a nějakým způsobem mě donutili se o kreslení zajímat mnohem víc. Potom o rok později přišel jakýsi zlom, kdy jsem se rozhodla se přihlásit na uměleckou. "Alespoň to zkusit." Nebrala jsem to nějak moc vážně, prostě jsem si řekla, že otestuju svý schopnosti. Takže jsem sedla na net a ujasnila si, co bych vlastně tak chtěla dělat a na jakou školu a jaký obor bych se chtěla hlásit. Rozhodla jsem se pro Grafický design. V té době mé vyhledávací schopnosti byly lehce omezené, (Ještě do teď jsem v tom nemožná.) takže jediná škola, kterou jsem našla a která měla grafický design, byla Střední umělecká v Ostravě. Byla jsem z toho dost nadšená, jelikož jsem s přestěhováním se do Staříče moc nesouhlasila. Ne, že bych nějak navenek protestovala, ale vadilo mi to. Proto jsem se snažila dostat se nějakým způsobem zpátky do Ostravy, nebo s ní být alespoň spojena. A tak jsem se teda rozhodla pro "Poděbradku". Bylo to celkem vtipný, jelikož jak jsem v ZUŠce později zjistila, ta škola je dost náročná a dostat se tam není zas až tak jednoduchý, jelikož se na ni hlásí spousta lidí... Jenže já to stále nebrala nějak moc vážně a říkala jsem si, že pokud už to chci zkusit, tak ať to bude na tu jednu z lepších škol... Ať jsou mí soupeři silní a já mohu zjistit, jak moc špatně na tom jsem xD Učitelka mě neměla moc ráda již od přijímaček, jelikož se jí nezdálo, že bych nějaký talent měla, takže byla i celkem zaskočena, když jsem přišla s tím, že bych ráda na Poděbradku. Doporučila mi tedy kurzy, které Poděbradka každoročně pořádá - že mi to prý pomůže se tam dostat. Což vlastně byla pravda. Již po třetím kurzu jsem pocítila jakousi změnu a kreslení mne začalo bavit mnohem více. A potom přišel čas posledního kurzu a několika týdenní pauza před přijímačkama. V tom jsem se celkem zarazila, když jsem se přistihla při tom, jak jsem nervózní a doufám, že mě na onu školu přijmou. Nikdy jsem se o tyhle věci nezajímala a počítala jsem s tím, že mám fakt malou šanci na to, abych se na tu školu dostala, protože se kreslení věnuji snad jenom 3 nebo 4 roky. Docela mě to dostalo :D Aniž bych si toho všimla, jsem se o to začala zajímat mnohem, mnohem víc a doufala jsem, že se budu moct kreslením živit. Živit se tím, co mne baví. A s tímhle rostly i naděje lidí z okolí. Všichni najednou mluvili jenom o mých přijímačkách a o tom, jak doufají, že se mi to povede, protože mám talent... Jakože wtf? :D Takhle jsem začala být nervózní ještě víc a pomalu začala doufat v to, abych uměla cestovat v čase. Protože jsem sakra chtěla vědět, jestli se tam opravdu dostanu.

A pak přišel 11. leden. A já myslela, že snad puknu :DD "Bude to buď naprostá katastrofa, nebo to bude až moc jednoduchý." Dalo by se říct, že první část věty se ukázala být pravdivá... teda alespoň v den přijímaček. Měli jsme celkem tři úkoly a hodnotily se i domácí práce.
Domácích prací mělo být minimálně 20. Počet se mi naštěstí podařil dodržet, takže se mi nestrhávaly body za to, že bych jich měla méně. Neodvažovala jsem se však přidat těch prací víc, jelikož bych pak mohla přijít o více bodů, kdyby se jim ty práce nelíbily. To se ale nevyplnilo. (Teď nwm, jestli to má být bohužel, nebo naštěstí :DD) Za složku s domácíma pracema jsem dostala plný počet bodů, což fakt nevím, jak je možný, ale ok. Možná až se mi vrátí složka ze ZUŠky, kde jsem ji nechala jako inspiraci pro mladší, vám pak ony práce nafotím. Hlavně teda pro Saf, která je chtěla vidět ;w;
Kupodivu jsem po odevzdání složky nebyla až tak nervózní, jelikož ono prostředí jsem díky kurzům znala a měla jsem tam už pár kamarádů, včetně mýho spolužáka z Místku, který se tam hlásil taky, takže jsem si měla s kým povídat ještě před tím, než talentovky vůbec začaly. Bohužel jsem byla na úkoly od všech odříznuta, jelikož jsem byla ve skupině, ve které nebyl nikdo, koho bych znala. Akorát teda jedna holka z kurzů, ale moc jsem se s ní nebavila ._. Takže samozřejmě trapný ticho po celej den xD
První úkol začal nějak kolem osmé hodiny (Asi.) a měli jsme na to 2 hodiny. (To platilo i u těch dalších dvou úkolů.) Měli jsme za úkol nakreslit ilustraci na jednu básničku, co jsme dostali. Kreslit jsme mohli čímkoli, ale muselo to být barevné. Rozhodla jsem se tedy pro vodovky, jelikož s voskovkama neumím, fixy nemaj hezký barvy a pastelky jsem s sebou ani neměla. Tenhle úkol, alespoň podle mě, dopadl nejhůře. Ještě jsem nebyla ani pořádně rozkreslená a tak, navíc jsem vodovky dlouho nepoužívala a ta básnička byla sakra debilní. + Formát, na který jsme měli kreslit, byl A4. Jakože really? Já, co kreslím výhradně jenom na A3 a více, mám všechny mý nápady strčit do blbý A4? Ať se pak nediví, že je to tak uřízlý tyjo e___e Well, za tenhle úkol jsem dostala 44 bodů, (Max. je u všeho 45) stejně jako u těch dalších dvou úkolů, co jsem dělala. Což nechápu do teď, ale nwa.
Druhým úkolem bylo nakreslit uhlem na A2 portrét jednoho chlápka, kterýho si tam pozvali. (Prej jeden z jejich studentů.) U tohohle úkolu spojovali pár skupin dohromady, jelikož jsme byli ve větší místnosti se stojany, takže se tam vešlo víc lidí. (Teď si ani za boha nemůžu vzpomenout, jak se tý místnosti říká... Twl mě už fakt hrabe asi .-.) Takže jsem tam byla ještě spolu s mým spolužákem, tákže byla konečně alespoň nějaká sranda .w. Ten chlápek byl celkem v poho, akorát teda jeho oči jsem neviděla ani s mejma brýlema, takže jsem se ke konci nasrala a udělala to prostě z paměti. (Možná proto mi strhli ten jeden bod lol. Ačkoli já bych si dala teda mnohem míň bodů... Ale tak nebudeme kecat do posudku odborníků, že ano.)
A poslední úkol byla realistická kresba zmuchlaného papíru na A4 tužkou, v poměru 1:1 a poté stylizace onoho papíru, na druhou A4. Tohle byl asi můj nejpodařenější úkol. Dost mě to bavilo, jelikož já miluju jak realistickou kresbu, tak stylizaci, takže jsem se na tom dost vyřádila. A i když jsme s úkolem začali o něco později, jelikož náš učitel se na nějakou chvíli ztratil, stihla jsem to mnohem dřív, než jsem čekala a pak jsem měla ještě hoodně času na sváču :3

Pak teda přišla hodinová pauza na oběd a tak prostě na odpočinek. My jsme s celou rodinou zašli do mlíčňáku pod radnicí a tam jsem si dala kuřecí bagetu a sprite .w. Ségra měla v budově naproti Poděbradky zkoušky, jelikož to byla budova Báňské a mamka s taťkou cosi vyřizovali v Ově, takže jsme si všichni prostě povídali o tom, co jsme dělali etc. Po jídle jsme se přesunuli zpátky do školy a tam jsme čekali na výsledky talentovek, abychom potom věděli, jestli ještě píšu test, nebo jestli jsem marnej případ a už můžu jít rovnou domů... Měli teda ještě 3/4 hodiny zpoždění, no a potom vyhlásili, kdo pokračuje dále. Mamka teda říkala, že vzali ani ne čtvrtinu lidí, protože lidí co odcházelo, bylo strašně moc (Což mi teda vůbec nepřišlo, ale tak možná jsem si toho nevšimla lol.) A tak jsem teda šla psát test. Zjistila jsem, že se všichni lidi, který jsem znala, dostali, takže jsem byla strašně nadšená. V ten moment už mi teda začalo být celkem divný, jak je možný, že ty přijímačky byly tak jednoduchý lol.

Nebýt mýho velice nadaného spolužáka Davida, který seděl vedle mě, asi bych ten test nezvládla :DD Bylo už asi tak 5 hodin, a můj mozek už prostě nefungoval tak, jak měl, takže jsem prostě dělala v matice totálně debilní chyby. Např. ve výsledku jsem pozměnila číslici, takže místo 156 jsem napsala 166 etc. On mi to pak vždycky opravoval xD Musím říct, že to byla excelentní (bo jak se to píše) týmová práce, jelikož on ode mne opsal část češtiny a děj umění a já od něj opsala matiku, takže jsme se oba nakonec proplazili i přes test a úspěšně vykonali přijímací zkoušky...
To že jsem se na školu dostala, jsem se dozvěděla následující Pondělí uprostřed dějepisu, kdy na mě David křiknul, že mě prej vzali a že jsem druhá. Což jsem v ten moment jaksi nepobrala, jelikož jsem ho za 1. skoro vůbec neslyšela a za 2. jsem to totálně nečekala. A pak už teda bylo jenom oslavování toho, že jsem se na školu dostala (Nečekejte nějakou párty nebo tak něco. Dostala jsem Marlenku a lidi mi poblahopřáli, to bylo všechno. Ne, že by se to mělo nějak oslavovat lol :DDD Oh gosh, ta Marlenka byla famózní ;-;) ... Aaaaa... to bude všechno e_e Za test jsem dostala 60 bodů (max. bylo 70) a ten chlápek co byl přede mnou, měl akorát o dva body víc v testu. (Takže udělal o jedno cvičení navíc dobře.) Takže si myslím, že celkem dobrý :D Na můj obor se hlásilo (podle toho papíru) 91 lidí, z toho přijmuli 29 a 1 na odvolání. (WTF TEĎ NADE MNOU PROLETĚLO UPE HEJNO PTÁKŮ TWL) No a ... Nwm jak tohle ukončit, ale momentálně se budu snažit se jaksi dostat zpátky do DeviantART oběhu a dodělat všechny ty commissy, který jsem u některých překreslovala snad už milionkrát a tak... Taky ještě budu kreslit Aki a toho hezu dráčka od Kaika, cuz ty OCčka jsou prostě boží e_e (TAKY VÁS TAK SERE TA REKLAMA NA YT O TĚCH KOZÁCH BO CO TO SAKRA JE.) A ještě mám collab s Korkeem .w. Takže mám co dělat xD

No nic, mějte se a hlavně nežerte bonbóny po nocích, bo vám pak bude špatně jak mě teď e____________e Adios. (Článek nekontroluju, takže hybridní slova a věty, co vůbec nedaváj smysl, fakt neřešte... STEJNĚ TO TU NIKDO NEČTE SAKRA, TAK PROČ SE S TÍM ŠTVU TYJO T-T)

BTW. Upravila jsem několik článků, jako například TENTO. Takže můžete trošku šmejdit e_e