Cantharellus - 2. část

6. prosince 2013 v 17:01 | Axy |  Příběhy
Ahoj :3 .. Jsem tu zase s další částí příběhu. Tento díl bude FAKT divný. Jak jsem psala, začínala jsem s ním už docela dávno takže je to hodně dětinský .. Ikdyž se tak Axouš ze začátku choval když je to ještě dítě O.o Takže to vlastně nic strašného nebude .. možná xD Každopádně doufám, že se Vám bude krásně číst :3 Na designu jsem popravdě ještě nezačala pracovat ... Je to kvůli tomu, že si vůbec nerozumím s grafikou. :DD Ale já se to naučím. Snad xD Mám momentálně rozpracované 3 obrázky. 1. - Vánoční :3 2. - Tajemství xD 3. New Ref Sheet



"Tví synové jsou neschopní! Ta liška nic neumí. NIC!" Ten dunivý hlas..To byl strážce? Ptala jsem se sama sebe. Po chvíli se ukázalo že jsem měla pravdu. Strážce se objevil přímo přede mnou a svýma hnusnýma očima mě sledoval. Naštvaně jsem mu pohled oplatila. Matka sledovala mě a jeho. Myslela jsem že ten jeho upřený pohled mě bude pronásledovat na vždy. "Co po mě chceš?" začala jsem být čím dál tím víc naštvaná. Měla jsem takovou chuť mu plivnout do obličeje a rozdrápat mu jeho hnusný oči. Mou nenávist však přerušil jeho hlas. "Mí synové by nikdy chybu neudělali. To ONA je neschopná!" Tahle slova mě ještě více rozzuřia. Ovládl mě vztek. Začala jsem vrčet a cenit zuby. Poté jsem skočila po jeho krku a pořádně jsem se mu do něj zahryzla. Vystříkla krev. Všude okolo byla jeho černá nechutná krev. Mé zuby to začalo dráždit. Jako kdyby ta krev měla malé nožíky a začala proti mým zubům bojovat. Zadníma packama jsem se pořádně zaryla do země a odhodila jsem toho hnusného bílého tvora do řeky. Vrhla jsem se do trávy. Začala jsem ji požírat abych se zbavila toho hnusného pocitu z černé krve. Chytač se jakoby nic vydrápal na břeh. Krk měl rozřízlý ale nic se mu nestalo. "Co to sakra...?" zírala jsem na něj s otevřenou tlamou. Matka si říkala to samé ale civěla na mě. "Jsi pouze hloupá liška která nic nedokáže!" podobné nadávky pak opakoval ještě dost dlouho. Jeho hlas jsem slyšela díky mým obrovským uším dost nahlas. "DOST!" křikla jsem se slzama v očích a svalila jsem se na zem. Zároveň jsem si držela tlapky na uších. Strážce se uchechtl a vypařil se. "Axy!" slyšela jsem po chvíli. Matka ke mě přiběhla s vyděšeným pohledem. "Mám hlad." vzpoměla jsem si. Liška mě dovedla ke své skrýši s jídlem. S úsměvem se na mě podívala. "Tady máš." Úsměv jsem jí oplatila a pustila jsem se do bažanta. "Chtěla bych ti někoho představit." ozvala se liška po té, co jsem dojedla. Zvědavě jsem se na ni koukla. Ona se otočila a zamířila zpátky k noře. Následovala jsem ji.
"Za chvíli by měl přijít." překvapeně jsem se koukla na matku. "On?" "Máš snad něco proti? Ani ho neznáš." Matka se na mě koukla trochu naštvaně a pak si sedla na velký placatý kámen který ležel poblíž nory. Naštvaně jsem udělala to samé. "Je to Myšlenka která se objevila trochu později než ty. A abych pravdu řekla. Je mnohem chytřejší a není tak neschopný." "Tse .. Mě je to jedno. A k čemu je vůbec jeho schopnost a chytrost?" "Bude tě hlídat." Zarazila jsem se. "Počkat-Cože?! Hlídat?! Já nepotřebuju chůvu!" vyštěkla jsem. Matka dostala tu nejhorší Myšlenku na světě. Došlo mi jaká jsem hrozná a že se chovám jako malé dítě. Uslyšela jsem za sebou pohyb. Otočila jsem pravým uchem. "Jsi ještě malá. Sice vypadáš jako dospělá ale uvnitř jsi stále malé štěně." Ozvalo se za mnou. "Slyšela jsem tě." "I tak jsi štěně." "Vážně? .. A co ty? Zjevil ses tu později než já! A jsem zkušená." Nechtěla jsem se otočit. Měla jsem vztek. Kdybych ho viděla rozdrápala bych mu ksicht. "Přesně o 5 sekund. Ale na věku nezáleží .. Zkušená? Tak se ukaž. Kdo jsem?" Trochu jsem se pousmála. Matka nás ignorovala a sledovala okolí. "Podle zvuku šustění trávy a délky kroků jsi skoro stejně velký jako já. Nejspíše nějaká psovitá šelma. Neznám jinou takhle velkou lišku takže asi vlk. Máš docela dlouhý ocas což je u vlků neobvyklé. Mám pokračovat?" "Jsi dobrá. Ale stejně. Jak jsi mohla vědět že jsem to já? Jak jsi mohla vědět že to není někdo jiný?" Ty jeho otázky mě štvaly. "Nevěděla jsem to. Přiznávám. Ale většinou se ten dotyčný rozběhne a skočí. Zatím co ty jsi stál a pak ses ozval." Překonala jsem to a otočila jsem se. V ten moment jsem byla nejvíce překvapená. Béžovo zrzavý vlk s hnědou siluetou křídel na zádech, hnědými znaky na nohou a ocase. A to, co mě nejvíce překvapilo, byl krvavě červený šátek přes oči. /On je...Slepý?/ s tlamou otevřenou jsem stála a civěla na toho vlka. "Právě proto tě musím hlídat. Moc riskuješ." "Mami proč zrovna slepec?" Matka se otočila a v sekundě na mě stála a vrčela. "Takhle mu už nikdy neřekneš!" "To je dobré. Už jsem si na to zvykl." Matka se posadila vedle mě a naštvaně mě sledovala. Postavila jsem se a otočila jsem se na vlka. "Jak se vlastně jmenuješ?" "Mé krycí jméno je Reed. Pravé bych ti normálně neřekl ale protože budu tvoje, podle tebe chůva, udělám vyjímku. Jmenuji se Xento." řekl s úsměvem vlk. "Aha .. Já jse-" "Jmenuješ se Axy. Jsi zajímavá liška. Tvůj obojek označuje to, že nebudeš volná neboť tě spojuje pousto s člověkem. Máš ráda vodu, vítr a miluješ zimu. Jsi navenek drzá a když potkáš někoho jiného nedůvěřuješ mu a držíš se od něho dál. Když tě však někdo pozná blíž jsi milá, přátelská a udržíš tajemství. Tvým cílem je setkat se s člověkem a zbavit se toho obojku abys byla volná. Máš také v plánu mi rozdrápat ksicht neboť jsem podle tebe děsný idiot." Další zvíře co na mě vychrlilo milion informací najednou. Trochu jsem se naštvala neboť mě měl celou přečtenou a já před ním nedokázala udržet ani jedno tajemství. "Víš co znamená slovo SOUKROMÍ?! či něco takového ...?" rozzlobeně jsem se na něj podívala. "Jo .. Promiň. Ale musím o tobě znát všechno abych tě mohl hlídat." Už jsem toho vážně měla dost. Opravdu bych ho nejradši zahryzla stejně jako toho strážce. Ale ... co by na to řekla máma? Ovládla jsem svůj vztek a klidně jsem vydechla. "Takže ... Kam to půjdem?" Xento se otočil na matku. "Mám v plánu jít do hor. Od kud se Axy dozví, jak dosáhnout svého cílu." Zaraženě jsem se podívala na matku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miu Miu | 8. prosince 2013 v 12:49 | Reagovat

Je to boží...*-*
DALŠÍ DÍL! :DD

2 Safira Safira | Web | 8. prosince 2013 v 15:04 | Reagovat

Opět je to překrásné :3 Xento :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.